Varování: kniha je určena MUŽŮM!
Používá vulgarismy, není pokrytecká, ale brutálně otevřená a upřímná.
Čtení jen na VLASTNÍ RIZIKO!
Hygiena aneb dávka skutečných nechuťáren, fuj a pardon
Ženský se malujou a voněj, protože jsou jinak hnusný a smrděj! Toliko lidová moudrost.
Abychom si rozuměli – vadí mi na tom to pokrytectví a upozorňuju na manipulativní finty. Nemám problém odsouhlasit a tak nějak i přijmout fakt, že jsme prostě zvířátka. Zvířátka se nemejou vůbec a šukaj, že jo?! Psi si taky třeba čuchaj k prdelím a jsou spokojený! Jde mi o to, že jsem třeba nikdy neslyšel chlapa který by říkal: „Ty vole, tý smrděla píča, no ale co se dalo dělat!“ Zkrátka přijímáme ženy takové, jaké jsou a to se vším všudy a jsme vlastně tak nějak za jejich existenci a přítomnost vděční. Prostě je nepotřebujeme pořád nějak měnit, upravovat, vylepšovat. Ženský jsem už mockrát slyšel vyprávět (naštěstí o druhých, ale otázkou zůstává, co mluvili o mně, když jsem u toho nebyl, že?), to je smraďoch nemytej a nevoholenej, dobytek jeden! Furt maj tisíc požadavků, ať si prostě nehrajou na víc, než jsou = jsme na tom prostě stejně, tečka!
A že ženský vědí velice dobře o čem je řeč, že to není nevědomost = všimni si, jak se chovaj, když jdou ke gynekologovi – jak si ty frndy furt šudlaj, aby byly vyvoněný (ještě před vstupem do ordinace se šmrdlaj vlhčenejma ubrouskama!), ale jakmile jde vo chlapa, tak jim je to ukradený!
Slyšel jsem dokonce o případu, kdy pan doktor kouká a neubránil se reakci: „Tedy, vyste se dneska vyparádila!“ A až doma ta paní zjistila, že jak spěchala, aby tam byla včas a ještě se na poslední chvíli myla, utřela se do ručníku dcery, která měla v něm schované třpytky! 😀
Nejmarkantněji je jejich pokrytectví vidět ve vztahu k čoklům versus k nám. Vod psisek si nechaj volízat klidně i xicht a ani si to nevotřou a že jsou to teda navoněný frajeři, že?!. Psi přece vůbec nesmrděj, že jo? Tak doprdele vo co tady jde?!? Viděl jsem dokonce na vlastní voči, jak dáma nechala psa vojet její nohu (až do konce) se slovy: „Vždyť si taky zaslouží si trochu užít!“ A my jsme prasata a to samé si nezasloužíme???
Je to asi fórek, ale vůbec bych se nedivil, kdyby to byla původně pravda – žena prý říká muži: „Budeš tu polívku jíst nebo mám do ní přidat maso a dát ji psovi?!“ Staraj se víc o čokly než o chlapy, nerespektujou je, ponižujou je, jednaj bez úcty a pak se divěj, že se jim to samý vrací. Odmítaj sex anebo když se podvolí, tak je jejich nezájem tak jasně viditelný, že to pozná i ten primitiv z posilovny a opět se divěj a pohoršujou, že jsou jim pak nevěrný! A když jsem u té, jak Slováci říkají, „činkárni“ – věta, která mnohé z již napsaného shrnuje a kterou jsem opravdu slyšel na vlastní uši: „Když vejdu do společné šatny v posilovně, dělá se mnou ta vůně testosteronu divy!“ A jen dodám, že to neříkala žádná socka z nádraží, ale skutečná dáma na úrovni!
No a k tý hygieně (a už s těma nechutnostma končím, slibuju = jen mi přišlo, že když otevřeně a popravdě, tak tohle nejde vynechat…) – zažil jsem třeba, jak dáma celý den běhala někde na nějaký akci s dětma a pak večer, bez sprchy, jsme šukali… Budiž jí teda ke cti, že se nenechala lízat! Nebo jiná kamarádka v klidu ráno vlezla do stejných kalhotek a protože si zapomněla kartáček, jela domů s nevyčištěnejma zubama! Mimochodem, proto taky raději šukám doma, protože jinak se balím jak na týden do hor! Anebo ještě jiná kamarádka povídá (už ale ve chvíli, kdy bylo hodně blbé couvnout): „Lásko, splníš si dneska bobříka odvahy? Mně končí stopka, ale ještě mi neskončila úplně…“ Mno…snažil jsem se i tak vycouvat se slovy: „Tak přece nemusíme…“ A reakce? „Já to mám takhle ráda, já jsem mnohem citlivější, nevadí?“ Jasně – Ty bys řekl, že vadí = kecáš, vole!
A co věta: „Když mě šuká starej, myslím při tom na tebe?!?! Anebo opět jiná kamarádka nejprve kritizovala bývalého slovy: „Vždycky jenom přijel a ošukal mě.“ A jen za pár minutek následovala výčitka na mojí osobu: „Ani nepřijedeš a ani mě neošukáš!“ Prase se v tom vyznej, ty vole!!!
Jde mi o pokrytectví a o zásadní změnu role žen. Víš, bývala doba, kdy to ženy opravdu neměly lehké. Vážně to v některých sociálních vrstvách fungovalo tak, že někde na mezi porodila a obratem pokračovala v práci na poli…(srovnej s dnešní módou, kdy jsou fotři jak provinilci vláčeni k porodům! Jo, taky jsem to zažil a ano, je to kravina – syna bych miloval i bez tohoto ponižujícího zážitku a jediné, k čemu jsem byl platný, byl skoro kyslíkový šok, jak jsem se ženou dýchal jak debil, až jsem skoro omdlel z překysličení!). V oné době platilo rčení, že žena vše přikryje sukní… Dnes svět strašně zženštil, viz třeba občasné zaražení nad formou psaní této knížky = to je prostě mužský svět. Nespočet chlapů mi to potvrzuje při čtení – jsou to přímo (bez přehánění) nadšené ovace! Jenže tenhle svět chlapů je už tak nějak tabu – viz třeba smutněkrásná reakce „ty vole, takovouhle knížku jsem ještě neviděl!“. Vzpomínám, jak jsme onehdá, za hlubokého totáče, přímo zavýskali, když Bolek řekl v televizi „hovno“ = a už je to tady zase! Vše se vypípává, maže, ruší – hlavně aby se náhodou outlocitný pipky, buzny a tranďáci neposrali!!!
Krásně to vystihuje odposlechnutý hovor. Chlap za volantem: „Bože, to je kráva, já bych jim zakázal řídit!“ Ženská rádoby oponuje: „Tak si postavte svoje silnice a tam si jezděte jako dobytkové sami!“ – „Madam a kdo asi postavil tyhle silnice? Nechcete si naopak postavit vy svoje a tam si jezdit jako krávy?!?“