Hlavní myšlenky jsou:

Autentický a provokativní přístup: Kniha se nesnaží hrát na teoretické příručky o vztazích, ale prezentuje autorovy skutečné zkušenosti. Je upřímná, syrová, a obsahuje vulgární jazyk, což je zamýšlené jako styl „rozhovoru u piva“.
Realita bez přikrášlení: Autor slibuje upřímnost a tvrdou pravdu o vztazích a ženách, bez zábran a bez zjemňování faktů, což může působit provokativně nebo dekadentně.
Varování pro čtenářky: Kniha je určená hlavně mužskému publiku a ženám přináší varování – mohou nahlédnout do „mužské“ perspektivy, ale styl a obsah mohou být pro ně nepříjemné.
Osobní zkušenost jako základ: Text vychází z autorových vlastních životních zkušeností, a to jak z období věrného manželství, tak z pozdější „sukničkářské“ etapy.
Skeptický a cynický pohled: Kniha nese tón, který autor sám označuje za „hyperrealistický“ a „cynický“, s cílem odhalit nepřikrášlenou pravdu o vztazích a lidském chování.

_____

Návodů jak sbalit, rozbalit a pak třeba i vypakovat ženu je jak nasráno, ale většinou to jsou jen kecy zakomplexovanejch snílků, bullshits. Já si nechci hrát na chytrýho, nechci Ti mazat med kolem huby. Já chci sepsat moji zkušenost – ber nebo nech ležet…je mi to u prdele. Ber to jako rozhovor kámošů u piva. Tomu totiž odpovídá i styl – hrubý, chlapský, často necitelný, vulgární… Proto také důrazně varuju ženy před čtením této knížky. Nezakazuju, neodrazuju, ale varuju! Nakouknete nám totiž pod pokličku, jak jsem nakoukl (nejen) pod pokličku já vám. Všechno, zde popsané, jsem zažil. Minimálně já sám sebe nepovažuju za úplnýho blba, dokážu tedy pochopit, co jsem zažil a zformulovat to tak, aby bylo zřejmé proč jsem to zažil a proč se to stalo právě takhle.
Tato knížka je krutá, ale přesto a možná právě proto tolik pravdivá, upřímná, otevřená a opravdová. Chceš-li použít takový ty vědecký pindy, pak je hyperrealistická, provokativní, dekadentní, existencionalistická, cynická až nihilistická… Ale přestaňme už konečně na sebe hrát tyhle trapný hry. Buďme konečně každý sám za sebe a takový, jací opravdu jsme. Argumentem budiž fakt, že jsem byl třicet let téměř plně věrným manželem a po odchodu ženy k milenci pak sukničkářem enormního rozměru prožívající v jednom maximálním okamžiku i sedm vztahů najednou… Zkrátka, něco o životě a ženách vím nebo jsem minimálně mnohé zažil = to zde chci sepsat – nic víc v tom nehledej…
Všem kritikům a hlavně feministkám, který budou po letmým nahlédnutí tiše zvracet v koutě, mám vzkaz jedinej – vážení, strčte si bradavky za předkožky!