Kdysi stačilo podat si ruce, pohlédnout si do očí a slovo bylo smlouvou. Dnes? Čestné slovo? Podání ruky? V nejlepším případě to vyvolá úsměv nostalgie. V horším případě vás pošlou rovnou na terapii, protože tak naivní důvěru ve svět přece nikdo normální nemůže mít.
Nechci se pouštět do laciné kritiky dnešní společnosti, která by skončila steskem nad tím, jak bylo „dřív všechno lepší“. Nebylo. Jen mám pocit, že něco zásadního z našeho společenského života zmizelo. A tak se ptám: co se stalo s tím, co jsme nazývali čestným slovem?
Měňavky a jejich hodnoty
Jako terapeut žiju z jednoho základního předpokladu – že se s lidmi na něčem domluvím. Na konkrétním dni, hodině, čase, místě. Možná proto mě fascinují lidé, kterým už ve své hlavě říkám „měňavky“. Jsou to ti, kdo mění dohody na poslední chvíli, ruší schůzky bez důvodu nebo přesouvají termíny, jak se jim zrovna hodí.
A teď to hlavní: většina těchto měňavek jsou ženy. Nechci si hrát na stereotypy, jen konstatuji svůj pozorovací vzorek. Ženy jsou úžasné bytosti, ale pokud jde o organizaci času, občas si říkám, že některé z nich mají kalendář vyrobený z kouzelného prachu chaosu.
Co je k tomu vede?
Proč tolik lidí dnes bere dohody jen jako přibližné návrhy, které se dají kdykoliv změnit? Objektivní důvody samozřejmě existují – nemoc, rodinné krize, pracovní problémy. Ale čím dál častěji mám pocit, že je za tím něco jiného:
Hodnota jejich času vs. hodnota mého času
Lidé mění termíny, protože jejich čas je podle nich zkrátka cennější. „Ty to pochopíš, ne?“ Ano, chápu. Jen mám někdy pocit, že čím flexibilnější a ochotnější jsem já, tím méně se druzí cítí povinni dodržet slovo.
Neschopnost nést důsledky svých rozhodnutí
Když něco odložíme, nemusíme to hned řešit. Odkládání závazků je moderní způsob úniku – před odpovědností, před stresem, před sebou samým.
Strach z konfliktu
Mnozí lidé se bojí říct „ne“ rovnou. Raději slíbí, i když ví, že svůj slib nesplní. Přesunutí schůzky nebo její zrušení je pak jen způsob, jak vycouvat z něčeho, co pro ně od začátku nebylo důležité.
Proč chaos nemůže fungovat
Jednu věc je třeba říct nahlas: pokud váš život připomíná neustálý kolotoč změn a přesunů, moc toho nedokážete. A to není kritika, jen fakt. Chaotický přístup k životu může být v určitém bodě vzrušující – je v něm pocit svobody a spontánnosti. Ale dlouhodobě? Chaos plodí zmatek, zmatek plodí stres a stres plodí neschopnost.
Moudří lidé kdysi řekli, že klíčem k úspěchu je schopnost držet slovo. A také láska – nejen k druhým, ale i k sobě. Protože milovat někoho znamená nejen být tu pro něj, ale i umožnit mu nést následky svých špatných rozhodnutí.
Lekce od měňavek
Zvláštní na tom všem je, že mě měňavky naučily víc, než bych čekal. Ukázaly mi, jak důležitá je disciplína, jak klíčové je umět říkat „ne“ a jak důležité je nehroutit se, když druzí nedrží slovo.
Čestné slovo možná dnes už tolik neplatí. Ale to neznamená, že bychom měli přestat být čestní. Protože čest není něco, co nám dávají druzí. Je to něco, co si dáváme sami.
Takže až vám příště někdo na poslední chvíli zruší schůzku, zkuste se nezlobit. Usmějte se a řekněte si: „To je jen další měňavka. A já? Já mám stále své čestné slovo.“ 😊