Důvěra nebo strach aneb proč čím víc kontrolujeme, tím méně věříme

https://vejsada.art/wp-content/uploads/2025/12/160-dvra-nebo-strach.mp4 Důvěra. Slovo, které zní jako z dávné pohádky. Nejspíš tam, kde se lidé zdravili „Buď pozdraven!“ a když něco slíbili, tak to prostě udělali. Dnes se místo toho podepisují…

Continue ReadingDůvěra nebo strach aneb proč čím víc kontrolujeme, tím méně věříme

Toxičtí lidé – to znám! Opravdu? aneb Když se naučíme vycházet se všemi, ale přestáváme vycházet sami se sebou

https://vejsada.art/wp-content/uploads/2025/12/155-toxit-lid.mp4 Kdysi jsme říkali: „To je protivný člověk.“ Pak jsme přidali „manipulativní“, „agresivní“, „ubližující“ a dnes máme nové kouzelné slovo: toxický. Používá se často, rychle, rádoby fundovaně. Ale ruku na…

Continue ReadingToxičtí lidé – to znám! Opravdu? aneb Když se naučíme vycházet se všemi, ale přestáváme vycházet sami se sebou

Proč to říkáš? A proč to vůbec říkáš mně?

https://vejsada.art/wp-content/uploads/2025/11/150-Proc-to-rikas.mp4 Povídám. Mluvím. Vysvětluju.Druhá osoba kývá hlavou. Přikyvuje. Občas se usměje. Říkám si: výborně, chytla se. Chápe.A pak otevře pusu…A úplně s jistotou a vážnou tváří zopakuje něco, co jsem…

Continue ReadingProč to říkáš? A proč to vůbec říkáš mně?

Improvizuješ, nebo hraješ roli? A proč ti druhý kazí představení

https://vejsada.art/wp-content/uploads/2025/11/149-improvizuje.mp4 Všimli jste si někdy, jak strašně často jsme zklamaní z ostatních? Neřekli to, co jsme čekali. Neudělali to, co jsme potřebovali. Tvářili se jinak, než by podle scénáře měli.A…

Continue ReadingImprovizuješ, nebo hraješ roli? A proč ti druhý kazí představení

Brečíme na špatném hrobě (a pak se divíme, že se nic nezmění)

https://vejsada.art/wp-content/uploads/2025/11/148-breme-na-patnm-hrob.mp4 Je to podivný lidský zvyk:Trápí nás práce – a jdeme si o tom postěžovat dítěti.Bolí nás partner – a svěřujeme se nejlepší kamarádce.Máme problém s kolegou – a ventilujeme…

Continue ReadingBrečíme na špatném hrobě (a pak se divíme, že se nic nezmění)

Zachránit každého? Děkuji, nechci. Syndrom pomocníka jako tichá nemoc hodných lidí

https://vejsada.art/wp-content/uploads/2025/11/147-zachrnit-kadho.mp4 Jsou mezi námi. Nenápadní hrdinové všedních dní. Nevěší si medaile na krk, nenosí plášť ani masku – nosí termosku se zázvorovým čajem a kapesník pro každého, kdo se rozbrečí.Říká…

Continue ReadingZachránit každého? Děkuji, nechci. Syndrom pomocníka jako tichá nemoc hodných lidí

Dospělost jako přetvářka. Proč se všichni tváříme, že víme, co děláme

https://vejsada.art/wp-content/uploads/2025/11/143-dosplost.mp4 Vzpomínáte si, jak vám bylo patnáct? Ta doba, kdy jste doufali, že až budete dospělí, konečně všechno pochopíte. Věci se usadí. Život získá řád. Zmatky zmizí a nastoupí klid,…

Continue ReadingDospělost jako přetvářka. Proč se všichni tváříme, že víme, co děláme

To naše věčné škatulkování. Aneb proč vám „dobrý člověk“ nic negarantuje

https://vejsada.art/wp-content/uploads/2025/11/135-to-nae-vn-katulkovn.mp4 Lidé rádi dávají věcem jména. A ne jen tak obyčejná. Potřebujeme je zařadit. Ocenit. Odsoudit. Vyzdvihnout. Zatratit. Zkrátka zaškatulkovat.Je to prastarý instinkt. Možná ochranný. Možná sebedůležitostní.A tak máme v…

Continue ReadingTo naše věčné škatulkování. Aneb proč vám „dobrý člověk“ nic negarantuje