Když jsem byl malý kluk, bál jsem se, že mě za každou lumpárnu potrestá neviditelný bůh, který všechno vidí a slyší. „Pámbu tě potrestá!“ slýchal jsem, když jsem ukradl pár třešní od sousedů nebo zalhal, že jsem si úkol zapomněl doma. Později jsem se dozvěděl, že „to“ se mi stejně jednou vrátí. „To“ byl nejasný koncept karmy – a přiznejme si, dodnes to zní trochu jako strašák pro neposlušné dospělé. Ale co když to celé funguje úplně jinak?
Karma není trest. Karma je zrcadlo
Lidé si často představují karmu jako neviditelného soudce s píšťalkou. Uděláš něco špatného a „karma“ ti to vrátí – auto píchne pneumatiku, soused tě pomluví a zbyde na tebe poslední kus pizzy bez sýra. Ale je to vážně tak? Podle mě karma není žádný trest. Je to jen odraz našich vlastních pocitů a přesvědčení.
Když uděláme něco, co vnímáme jako špatné, nemusí nás potrestat nějaká vyšší moc. Ale my sami si vytvoříme špatný pocit, který nám začne kazit náladu, rozhodování a energii. A tady přichází ta pravá „karma“ – špatné pocity nám přitahují špatné situace. Ne proto, že bychom byli za něco trestáni, ale protože svět kolem nás zrcadlí, jak se cítíme uvnitř.
Pes pozná, že se bojíš. A ty taky
Představ si, že se bojíš psa, ale snažíš se to zakrýt. Tvůj obličej možná zůstává klidný, ale pes to stejně vycítí. Možná proto na tebe štěkne nebo tě dokonce pokouše. Přesně takhle fungují i naše pocity – nemůžeme je oklamat, ani když si to zoufale přejeme. Můžeme se usmívat, dělat, že nás nic netrápí, a přesvědčovat druhé, že máme všechno pod kontrolou. Ale uvnitř to cítíme. A vesmír? Ten nám pošle zpátky přesně to, co vyzařujeme.
Proto nás občas karma zaskočí. Někdo, kdo se zdá být prvotřídním „hajzlíkem“, si v životě vede skvěle. Proč? Protože uvnitř necítí žádnou vinu. Zatímco my si nad jeho činy lámeme hlavu, on v klidu spí a nemá důvod přitahovat negativní energii. Ta negativita zůstává nám, protože jsme to my, kdo se trápí nad jeho chováním.
Lhát si do kapsy? To nefunguje
Někteří z nás se snaží sami sobě nalhávat, že všechno je v pořádku. Představ si to jako pokus o podvod – ale místo druhých podvádíš jen sám sebe. Možná to chvíli funguje, možná dokonce přesvědčíš ostatní. Ale v hloubi duše se pravdě nikdy nevyhneš. Pokud se cítíš špatně, i když si to navenek nepřiznáš, tvoje tělo a mysl ti to budou vracet. Špatné nálady, zdravotní problémy, konflikty… všechno je jen odrazem toho, co se děje uvnitř.
Boží mlýny melou? Možná. Ale ne tak, jak si myslíš
Možná tě to zklame, ale boží mlýny nemelou podle našich představ. Všechno závisí na tom, jak se člověk cítí ve chvíli, kdy něco dělá. Pokud někomu ubližuješ a cítíš z toho špatné pocity, budeš přitahovat negativní situace. Pokud si ale věříš, máš klid v duši a nevidíš na svých činech nic špatného, karma se ti možná obloukem vyhne.
Takže co s tím? Přestaň se dívat na svět jako na místo, kde někdo trestá a odměňuje. Začni vnímat sám sebe. Pokud chceš, aby ti svět ukázal hezké věci, musíš se tak cítit uvnitř. Protože nakonec, ať už věříš v karmu, boha, vesmír nebo jen sám v sebe, jedno pravidlo zůstává – nic na světě tě neodsoudí tak tvrdě jako tvoje vlastní svědomí. A naopak, nic tě nepozvedne tak vysoko jako pocit, že jsi na správné cestě.
A když tě příště někdo bude strašit karmou nebo trestem shůry, jen se usměj. Není to vesmír, kdo má poslední slovo. Jsi to ty.