Znáte to. Rady, co se tváří, že vám vyřeší život, ale místo toho vám spíš zamotají hlavu. „Makej na tom a výsledek se brzy dostaví!“ No jasně. Akorát že už makáte léta, a co máte? Velké kulové. Nebo naopak: „Spoléhej na Vesmír, Boha, zákon přitažlivosti… prostě to přijde.“ Takže čekáte. A čekáte. A pořád prd. Tak co teď? Makat, čekat, nebo se na to rovnou vykašlat?
A tady je háček. Pravda, ta mrška, totiž obvykle číhá někde uprostřed. Mezi extrémy. Takže ano – je potřeba vědět, co chcete, máknout na tom a zároveň mít trpělivost. Ale! Nejste střed vesmíru. Nemáte kouzelný prsten od Arabely, a svět se nebude točit jen kolem vašich přání. A to je právě ta zásadní lekce.
Proč vám to nejde?
Jednoduše proto, že buď bojujete proti nepřekonatelným překážkám, nebo na to jdete moc laxně. Jako když se rozhodnete proběhnout zdí. Můžete se do ní rozbíhat, jak chcete, ale pokud je ta zeď dostatečně pevná, tak ji prostě neprolomíte. Na druhou stranu, když zkusíte zeď jen jemně pošolichat prstem, tak se taky nic nestane. Ani nepoznáte, jestli by třeba šla obejít.
To podstatné je: zkoušet, pozorovat a vyhodnocovat výsledky. Kde to jde? Kdy to jde? A proč?
Pojďme si to přiblížit na dvou příkladech:
Příklad první: Umím běhat!
Řekněme, že se rozhodnete ukázat své běžecké schopnosti. Postavíte se na start vedle dětí ze školky. Výsledek? Tleskáte si, jak jste dobří. Pak vás ale napadne to zkusit s profesionály. A co se stane? Ejhle, už to nejde. Najednou jste na úplném dně, protože v tomhle kontextu jste fakt marní.
Pointa? Nezáleží jen na tom, co umíte, ale taky na tom, kde to předvádíte a s kým to porovnáváte. Když si vybíráte špatné soupeře, nikdy nepoznáte svůj skutečný potenciál.
Příklad druhý: Klíč a zámek
Představte si, že máte klíč. Opravdu pěkný, lesklý klíč. A chcete jím něco odemknout. Pokud ale ten klíč nepatří k tomu správnému zámku, můžete ho zkoušet strkat, jak chcete, ale prostě se nic nestane. A naopak, když najdete správný zámek, odemknete ho s minimálním úsilím.
Stejně je to i s vaším úsilím v životě. Když si vyberete špatný „zámek“ – něco, co vám prostě nesedí, co neodpovídá vašim schopnostem nebo povaze – budete se cítit jako naprostý looser, protože to nikdy nepůjde.
Klíčem je experimentovat
A teď to důležité: pokud něco nejde, neznamená to, že jste špatní. Možná jen běžíte na špatné dráze, nebo zkoušíte odemykat špatný zámek. Hlava proti zdi není strategie. Strategie je hledat cestu. Experimentovat. Nebát se přiznat, že někde to prostě nejde – a najít místo, kde to půjde.
Na závěr jeden důležitý tip: zapomeňte na dokonalé plány. Neexistují. Svět je dynamický, mění se každou vteřinou. Co dnes nešlo, může zítra jít, protože se změní podmínky. Proto si nechte prostor pro improvizaci a učte se z toho, co vám život nastavuje. Zkrátka fuguje TO i funguje MI to. Jen ne vždy a všude a to si přiznat vyžaduje dávku dnes ne příliš oblíbené pokory. A týká se to práce na sobě, ale třeba i situace v práci, škole, partě apod.
A hlavně: nevzdávejte to. Protože jednou najdete ten svůj správný zámek. A věřte mi, až do něj klíč zapadne, bude to stát za to! 😊