Když vám zmizí 25 let života anebo jen účet na Instagramu?

Měl jsem dovolenou. Chtěl jsem si dát digitální půst. Prostě vypnout. Zhluboka se nadechnout. Odpočinout si od nekonečného scrollování, likeů, stories a uměle zrychleného světa. Týden bez internetu uběhl skvěle. Jenže když jsem se z toho krásného offlinového lesa vrátil do světa digitální džungle, čekalo mě překvapení. Mé instagramové konto bylo pozastaveno. Důvod? Podezřelá aktivita.
Hm. Pěkné. Akorát, že ta podezřelá aktivita rozhodně nebyla moje. Napsal jsem tedy podporu, že jsem týden nebyl online, nic jsem nezveřejňoval, nikomu nepsal, nikoho nehejtoval, nikoho nelákal na zázračné diety ani levné kryptoměny. A výsledek?
Instagram mi oznámil, že byl účet definitivně zablokován.
Bez varování. Bez možnosti obrany. 25 let fotek, příspěvků, komentářů, sledovatelů. Práce, vzpomínky, dokumentace života. Fuč. Stačilo pár kliknutí kdesi v Metaverzu. A protože je dnes všechno chytře propojeno — moje identita je smazaná i na Facebooku. Paráda. Všechno je jedno. Jeden účet, jeden stisk Enteru, jeden digitální výmaz.
To by samo o sobě bylo smutné. Ale když jsem chtěl alespoň skrze nový účet spravovat svoji skupinu Poradna pro bolavou duši (kterou jsem zakládal a kam denně chodí lidé pro pomoc), narazil jsem na další kouzlo algoritmu: Nemohu si sám sebe přidat jako správce. Protože já jsem zároveň ten zablokovaný, že…
A aby toho nebylo málo, všechny příspěvky teď ve skupině čekají na schválení — což jsem opět nenastavoval. Jen už není nikdo, kdo by je schvaloval. Ano, hádáte správně. To jsem měl být já.
Víte, já jsem dlouhodobým kritikem bezhlavé digitální euforie. Ale tohle je silná káva i na mě. Přes dvacet let dokumentované práce a života. Smazané algoritmem, kterému jste nikdy nebyli důležití, ale byli jste mu užiteční. Než přestanete být.
A tak jsem vděčný, že mám ještě něco, co mi žádná síť nevezme. Svůj web. Svoji tvář. Reálné vztahy. Slova, která píšu. Myšlenky, které tvořím. A hlavně: skutečný život. Ne ten digitální, ale ten tady a teď. Který nezačíná přihlášením a nekončí zablokováním. Protože tam někde venku pořád existuje svět, který nefunguje na hesla, notifikace a like. A když ten svět na chvíli opustíte, nečeká vás trest. Ale klid.

Leave a Reply